Martin D. Antonín

Konec prázdnin. Pro některé. Já spíš vidím ten blížící se podzim, Daemonica pořád není dokončená a už zase mám tisíc jiných věcí, které se dožadují pozornosti…

Od mého posledního bilancování uplynulo (bez pár dní) půl roku. Tak co se urodilo?

No, samozřejmě to bylo desáté Bezkrálí. K němu jsem dokonce psal i promo článek do Pevnosti (i když spíš až na další ročníky, vyšel až v květnu). Bezkrálí se odehrálo na počátku května, je to nový start v nové zemi a bylo to… no, já o vlastních věcech psát neumím, takže se poptejte někoho jiného. Každopádně se bude pokračovat.
V současné chvíli plánuji jedno zimní (únor či březen 2010) ve stylu politického sněmu (samozřejmě i s trochou té akce) a pokračování letního v Meritree. S tím to vypadá na září, protože květen by byl po zimním moc brzo, v červenci nehodlám jít do kolize s železnou bitvou Zbořený Kostelec, které se chci zúčastnit (a také tam Daysir s Rothasem plánují Věk hněvu v Ardávii), a v září je aspoň ten jeden svátek a už bude po zkouškových a před semestrem… No, prostě tak.

A během příprav na Bezkrálí to přišlo: od dubna provozuji Klub přátel Krakatitu. V Jungmannově 14 (v prvním patře nad knihkupectvím) teď každý všední den od 12:00 do 18:30 sedím a „hostím návštěvy“. Nejde o hospodu; je to opravdu náš soukromý klub příznivců sci-fi & fantasy, samozřejmě také larpů, deskových her a dalších příbuzných kratochvílí… A pokud je nás tam dost, tak prodloužím zavíračku, dokud se bavíme (ideálně po předchozí domluvě).
Členství stojí 100 korun, v čemž je zahrnuta sleva na knihy zakoupené v knihkupectví, příspěvek na pohoštění a další náklady. V zásadě je to prostě soukromá klubovna, na jejímž provozu se můžete podílet, přičemž já dávám pozor na to, aby všechno šlapalo a aby vaše příspěvky nebyly nějak zásadně nižší (či vyšší) než to, co klub stojíte.
Jinak řečeno: Dobrovolně na sebe beru organizaci, aby to pro vás nepředstavovalo žádné komplikace. Nemusíte se starat o nic jiného, než o své poklidné sezení a konverzaci s přáteli.
No, a občas si něco udělám, jako třeba teď, když mám pořezanou ruku a zvrtnutý kotník, a pak tam sedím já a vy obsluhujete mě… 🙂
Ale dost o Krakatitu. Prostě přijďte a uvidíte. Pokud vás zajímá, kdy se tam dějí akce (podpisovky, křty knih, narozeniny), pak jsem si založil účet na Facebooku (Martin Darion Antonín) a také to oznamuji na Nyxu (Klub přátel Krakatitu).

Po Bezkrálí jsem se konečně zase vrhl na redakci Daemonicy. První kniha je už skutečně hotová (pokud s tím bude souhlasit i nakladatel), druhá se blíží ke konci – ale pomalu! Jsem na posledních dvaceti třiceti stránkách a musel jsem odejít k jiné práci… Au.

16.7. se odehrál křest povídkového románu Město přízraků, v němž mám asi dvěstěpadesátistránkovou novelu. O tom už jsem dost naplkal v minulém úvodníku, takže stačilo. Kniha se každopádně povedla – bližší informace v rubrice Vyšlo mi.
A když už jsme u těch knih, co mi mají vyjít – 101 nejkrásnějších pražských domovních znamení se už asi potřetí zaseklo na výběru obálky, takže v září nebudou… budu rád, když vůbec stihneme letošní vánoční trh. Hm.
A Daemonica… ach jo. S tím vánočním trhem je to taky bledé – dostal jsem nějak moc zakázek na překlady a najednou s psaním mi to prostě nejde. Zkusím to. Navíc bych rád přispěl do sborníku Zabij/zachraň si svého mimozemšťana, už tu věc mám naplánovanou… takže si stojím v cestě i sám. Grr.

Během pár dalších měsíců jsem se zúčastnil několika larpů (např. slovanský Perunův stín, sci-fi Arthas, podivuhodná Země snů…) a vystupoval na Zbořeném kostelci coby syn knížete (když se pochlapím, dodám sem fotostory – např. Had mě nafotil skutečně skvěle…). Míla Linc vydal svůj první román Ve stínu černého hvozdu, o němž tady snad také někde napíšu (jsem jedním ze sedmi kmotrů tohoto díla – ten s medovinou). Facebook mi žere čas, omezím ho. Přestal jsem hrát World of Warcraft i Warhammer, ale spíš je to pauza, než nějaká nevraživost vůči nim. Hm. A chystám hru ze světa Bezkrálí, Bezkratit. O tom také později.
Dokud nedorediguji tu Daemonicu, tak jen těžko budu spokojený…