Martin D. Antonín

Dneska asi budu trochu smutný klaun.

Dlouho jsem váhal, jestli tu bilanci za poslední dva roky vůbec psát. Neměl bych raději hledět kupředu, zpátky ni krok? Neztrácet čas minulostí a budovat lepší zítřky?

Na druhou stranu, v dnešní době (a mém věku) je tak jednoduché spadnout do jednotvárného životního stereotypu (vykonání práce, ustálená oddychová činnost, spánek, jednou za týden ustálené prožití víkendu, jednou za čas vzrušující dovolená, po které aby si člověk dal další dovolenou), že ohlédnout se a říct si: „Tohle jsem za sebou zanechal!“ je celkem fajn. I když toho bude mnohem méně, než bych si přál. Pořád lepší, než se dál protloukat vpřed a raději se neohlížet.

Co tím chci říct? Že by to chtělo vzpruhu. Ať už to bude z nespokojenosti, jak málo jsem toho udělal, nebo z touhy udělat ještě víc.

Smutný klaun.

Svatba s Kamilou Thomovou před dvěma roky byla rozhodně velkou událostí, která nijak nezměnila můj život. Odskočili jsme si na radnici a potvrdili stav věcí. No, možná se trochu něco změnilo – ale předtím jsme žili spolu, teď žijeme spolu… A je to moc fajn. Stejně jako byla ta svatba – přišli jsme na ni oblečeni po svém. Zvědaví? Mrkněte na fotky – fotil Karel Křemel,  mé šaty vytvořila Jana Jurčová, Kamilin kostým jsme dávali dohromady sami.

Veselý klaun.

A teď co jsem udělal s těmi 23 měsíci od posledního úvodníku? V roce 2010 jsme uspořádali dvě Bezkrálí – březnové bylo „lodní“ a v srpnu pokračovala Meritrea. Letos (2011) jsme zakončili Meritreu (a velký pokračující „meta-příběh“ císařské rodiny) třetím dílem. Každé Bezkrálí mi zabere přibližně dva měsíce příprav. Během toho samozřejmě občas odběhnu provést něco jiného, takže řekněme měsíc a půl na kus. Hm. Zbývá vykázat 18,5 měsíce. To je hodně. Zvlášť když chci započítat jen smysluplně strávený čas.

Smyslupný klaun.

Tak půlku měsíce odmaže překlad Dragon Age: Awakening (zbytek listopadu 2009). Poslední práce na redakci prvního dílu Daemonicy nejspíš spolkly prosinec. Během ledna jsem dělal na překladu jedné self-improvement publikace – velmi… inspirující. Pak chvilka na Sláinovi do Crwe. Na konci února Živí mrtví 2. Tenhle odstavec tři měsíce celkem. Zbývá 15,5.

Část března jsem se vzpamatovával z Bezkrálí. Pak jsem překládal třetí omnibus Vetřelců. Jsme v půlce dubna, za obojí dohromady započtu měsíc. 14,5.

Od půlky dubna do půlky května jsem (myslím) dělal na druhém dílu Daemonicy. Pak jsme s Kamilou odjeli na opožděnou svatební cestu na Krétu (krásné místo), kde jsem ve volných chvílích dělal na historické fantasy z doby křížových výprav.  Nestihl jsem ji dodělat a dělal na ní ještě později (například během nocí na FF 2010)… a pak ještě později (konec září a říjen)… Nakonec jsem (leden 2011) odevzdal asi 140 stránek dlouhou věc na posouzení. Je to jen napůl hotové a chce to doladit pár maličkostí (nebo je spíš vyškrtat), ale pořád se k tomu nemůžu dostat… Řekněme měsíc a půl, zbývá 13.

Po návratu z dovolené v červnu jsem začal dělat střídavě na překladu Falloutu: New Vegas, komiksu Sláine: Válečníkův úsvit a meritrejském srpnovém Bezkrálí. Larp už je započítaný, ty překlady dva měsíce celkem: 11.

Listopad – Vetřelci 4. Prosinec a leden – Daemonica 2.  Zbytek ledna ta historická povídka (Saladinova lampa). Půlka února – Vetřelci 5. Druhá půlka února a kus března – Živí mrtví 3. Zbytek března – Daredevil Rok jedna. Celkem překlady: 2,5 měsíce. Psaní: 2 měsíce. Zbývá identifikovat: 6,5 měsíce.

Někdy v té době jsem odkoupil matčino auto. Kolem toho byla spousta lítaček… ale stalo se to během vykázaného času. A když už jsme u toho času, za který mi nikdo nic nezaplatí, tak jsem si koupil a hrál nový datadisk WoW (Cataclysma) a v dubnu 2011 se registroval do bety WoT (Tanky). To první už mě nejspíš definitivně omrzelo (a čekám na Guild Wars 2), to druhé je fajn a občas si „zatančím“ ještě dnes. Není nad dunění stodvaadvacetimilimetrových kanónů po ránu.

Rudooký klaun.

Někdy v té době (duben 2011) už jsem musel začít dělat na Bezkrálí a současně překládat Vetřelce 6. Hm. Koncem května bylo po obojím a nainstaloval jsem si další onlinovku, Aion. Kroužil jsem kolem ní už přes rok. Graficky je skutečně nádherná, herně… No, nezklamala mě úplně, ale stejně… Nakonec jsem znuděně nechal propadnout skoro tři týdny herního času třetího zaplaceného měsíce a jsem rád, že jsem touhu si tu hru zahrát dostal z hlavy. Jo, a taky jsem dělal na překladu DLC pro Fallout: New Vegas – Dead Money. Za oba ty překlady si započítám půl měsíce celkem. Nějaký ten čas na ně jsem totiž ukradl Bezkrálí. Zbývá 6 měsíců.

Jeden z nich je jednoduchý. Práce na Batman: Arkham City byla fajn a bavila mě – a na tu hru se velice těším! Spojení překladu komiksu a hry – měl jsem radost. Na počátku července hotovo. 5.

Dlouho už jsem sliboval Martinovi Fajkusovi temnou fantasy do sborníku. Chtěl jsem něco ze světa Křivého ostří. Během zbytku července jsem na ní dělal… a první pokus skončil náběhem na román a musel jsem to úplně zrušit. Měsíc psaní šel do šuplíku… a snad to zužitkuji později. Současně jsem si trochu užíval nějaké ty akce (dělali jsme s Kamilou CP na Arnoru, byl jsem na FFestu). Červenec zkrátka zmizel…

A na konci prvního týdna v srpnu jsem odevzdal první verzi jiné temné fantasy, novely Pěšáci Boží. Ze světa Křivého ostří. Není tam Rhan. I se všemi jejími pozdějšími úpravami si započítám půl měsíce. 4,5.

Pak jsem do sborníku o knihovnách, který chystají Straky na vrbě, oprášil a dopsal jednu věc, kterou střídavě oprašuji a dopisuji už asi pět let. Konečně hotovo. Nejkratší věc, kterou jsem za tu dobu napsal, asi jen 35 stran. Započítám si týden. 4,25.

Uspořádali jsme s Ivanou larp k vydání knihy Poslední vlkodlak od Glena Duncana, nakladatelství Argo.  Započítám si půl týdne. 4,125.

Klaun tahající si činnost z paty.

Podařilo se mi sehnat bazar, v němž koupili starobylou Felicii z dědečkova dědictví (a taky předtím to auto rozchodit, baterka byla po dlouhém stání vybitá). Půl týdne (čistého času – ale byly to celé věky). 4.

Teď v říjnu jsem přeložil Supermana: Red Son. Název bude Superman: Rudá hvězda. Těším se, jak se na fórech budou lidi divit a řvouni vztekat, proč to není Rudý syn – ale je to logické, son (syn) a sun (slunce) se vyslovuje stejně, anglický název se odkazoval na oba významy (a ne jednou – rudé kryptonské slunce, poslední syn Kryptonu, syn Rusi, rudá komunistická hvězda atd.) a Rudý syn zní… divně. No uznejte. Takže se těším, co se bude dít. Jo, mimochodem – ten komiks je zcela geniální! Dva týdny. 3,5.

Nejspíš bych si mohl zapsat ještě dva týdny někdy v září za práci na třetím dílu Daemonicy. A vlastně jsem vám nějak zapomněl říct, že druhý díl vyšel v červnu… ale stejně se mu budu věnovat jinde. Takže tři měsíce zbývají.

A já už nevím. Chybí mi čtvrt roku!

Bezradný, čas nenacházející klaun.

To vážně musím vytahovat Krakatit? No dobrá, sice jsem chtěl započítávat jen smysluplně strávený čas, ale asi mi nic jiného nezbývá.
Krakatit mi v zásadě zabere dva dny v každém týdnu (občas si vezmu dovolenou, ale jindy tam jsem zase víc). Řekněme tedy přibližně 48 týdnů první rok, 42 týdnů druhý rok (kvůli Tanvaldu, tedy 90 krát dva dny, 180 dní… Cože? Za poslední dva roky jsem půl roku věnoval Krakatitu? No dobře, to je opravdu blbost. Snížíme to zdravým rozumem tak na půlku, během těch dnů se dá dělat i něco jiného. Takže tři měsíce.

Ještěže ten klub mám.

Veselý klaun s vyrovnanou účetní závěrkou.